Mlha jarních dnů (líčení)

13. března 2015 v 18:24 | A.
Jdu po chodníku dlážděném kamennými kostkami. Projdu okolo dřevěné lavičky. Jdu stále dál směrem na jihozápad. Procházím mezi posledními domy a konečně se přede mnou rozprostře louka. Žlutá louka. Louka plná rozkvetlých pampelišek. Rozběhnu se. Když už mám kolem sebe jenom ty zlaté květy, zastavím a zavřu oči. Rozpřáhnu ruce a vnímám tu narůstající sílu slunce. Ta velká žhavá koule nás drží při životě.


Je to povznášející. Každý svobodný nádech, každá chvíle, kdy můžeme jen takhle stát a nechávat se objímat přírodou. Splynout se sluncem.
 

Jest

8. března 2015 v 0:50 | A.
Člověk se někdy podívá na svět a vidí krásu. Vidí louku provoněnou letním sluncem, vidí psa hlídajícího na dvoře, vidí, jak moře omývá písek na pláži, vidí, jak v hotelu dva muži popíjejí silný zelený čaj, vidí, jak každý večer se západem slunce končí den, a jak ráno slunce probouzí k životu nový. Ale někdy vidí také smutek a bolest. Vidí hubeného starce na schodech u kostela v roztrhaných hadrech s plechovým talířem na almužnu, vidí dívku, která slzami odplavuje všechny vzpomínky na nešťastnou lásku, vidí vesnici zničenou válkou.
Někdy prostě přijde den, kdy vše zčerná a ztratí smysl. V takový okamžik nemáte chuť do života, nic se vám nechce.
Ale jindy máte pocit, že byste mohli běžet maraton a stále by vám zbyla síla jít na nákup a potom u táboráku dlouho do noci sedět s přáteli u piva.
Myslím si, že štěstí by nemohlo existovat bez trápení. Nic není dokonalé. Síla, kterou v životě máme, nám umožňuje překonávat překážky. Radosti a strasti, dobro a zlo.
Život je zázračný. Samotný fakt, že Něco může existovat, je fantastický. A ikdyž se to tak ne vždycky jeví, stojí to za to.
Něco, co vás popohání dál, co vždy nastartuje motor. Jednoho dne dojde palivo, ale energie už nezmizí. Existovala, krátce či dlouze, ale existovala. Říkají, že energie se nedá zničit. Přemění se ve vítr, slunce a zpěv ptáků. Po zimně přijde jaro, po bouřce opět vyjde slunce.


Když je nebe šedivé, pochmurný den, zataženo, i v takový den slunce svítí. Svítí, jen my ho nevidíme.
V každém z nás je energie. Záleží pouze nás, jak ji využijeme.

Kam dál

Reklama